. . .

tak už osvobozen

nalhávala jeho gesta

do cinkotu převodů toho dne

ale takové slunce ještě nepřišlo

aby umylo

aby se zaskvěla

intarzie za mušími osudy

a tak už nikdy

řekl si takhle jednou ráno

a myslel si že hezky sám sobě

v klidu uteče

zamáčkne uškrtí podusí

prostě spláchne

nepřišlo nic

jen stovky dalších svítání

a ploutví křiku

stodol roztřeseného ničeho

a pořád nevymyslel dům

a neuměl obejmout

jenže už volný

říkal si

až jednou ve vlaku při pohledu

na ubývající oblohu ho napadlo

že to asi nebude pravda

přestože zůstal neosvobozen

to zjištění v něm probudilo ptáky